Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mnichovský komplex a národní identita v českém samizdatu a tamizdatu
Kyselý, Milan ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Cílem této práce je odpovědět, proč je pro samizdatové a tamizdatové autory mnichovský komplex natolik zásadním problémem, nakolik mu přisuzují vliv na morální úpadek národa, do jaké míry se podle nich podílel na neschopnosti zabránit komunistickému puči v roce 1948, respektive selhání pražského jara, stejně jako na pasivní rezistenci během následné okupace. Ve své práci se tak snažím o historicko-kritický rozbor problému mnichovského komplexu v politickém myšlení disentu, respektive demokratického exilu. Metodologicky vycházím z výkladu historie politického myšlení Aloysiuse P. Martiniche a zároveň z koncepce symbolického centra Miloše Havelky. V úvodních částech práce se věnuji Mnichovské dohodě v historickém kontextu a interpretaci událostí vedoucích k Mnichovu v komunistické historiografii padesátých a šedesátých let, jež mají posloužit především k lepší orientaci v interpretačních přístupech jednotlivých autorů. Hlavní těžiště práce leží v rozboru publikací vybraných autorů zabývajících se mnichovskými událostmi. Jejich závěry zároveň konfrontuji s výkladem mnichovského komplexu od Jana Tesaře, jehož práci lze označit za vyvrcholení samizdatové diskuze na toto téma. Z rozborů je zřejmé, že nelze mluvit o jednotném definování nebo chápání mnichovského komplexu. Nejčastěji však bývá spojován s...
JUDr. Emil Hácha - osudové okamžiky
Hnyková, Jana ; Svoboda, Cyril (vedoucí práce) ; Salvet, Ondřej (oponent)
Osudové chvíle kladou na aktéry rozhodovacího procesu povinnost rozhodnout se. Nemohou se nerozhodnout se. I útěk od rozhodnutí je čin. Aktér nerozhoduje jen o sobě, ale jeho rozhodnutí má obecný dopad. Historickou zkušeností lze doložit, že dějiny následně hodnotí aktérovo rozhodnutí, jako by aktér měl fakticky zachovány všechny teoretické možnosti rozhodnout se. Budoucí soud je ovlivněn vnějšími okolnostmi, které nelze zcela promítnout do doby vlastního rozhodnutí. Stěžejním tématem práce je demonstrovat etické dilema na konkrétním příkladu. Jím byl Háchův podpis v Berlíně v březnu 1939, kterým byl vložen osud naší země do rukou Říše. Práce bude zkoumat na základě hledisek sociální a politické etiky, jaké měl prezident Hácha možnosti volby jiných řešení. Součástí práce bude i obecné morální zhodnocení Háchova politického působení a poválečných reakcí na Háchu a jeho jednání.
Hodnocení Edvarda Beneše v odlišných interpretacích přijetí Mnichovské dohody
Oraiqat, Jakub ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Předložená bakalářská práce zkoumá hodnocení Edvarda Beneše v odlišných interpretacích přijetí Mnichovské dohody. Edvard Beneš po celou dobu meziválečného období vedl zahraniční politiku Československa a v mnichovské krizi zastával rozhodující postavení. Právě z těchto důvodů je Mnichovská dohoda nejčastěji spojována právě se jménem druhého československého prezidenta. Přijetí Mnichovské dohody bývá často interpretováno rozdílně a od toho se odvíjí i odlišné hodnocení Edvarda Beneše. Důvodem těchto rozdílů je otázka, zda se mělo Československo mnichovskému diktátu vzepřít a německé agresi se bránit. Odpověď na tuto otázku pak určuje postup při interpretaci přijetí Mnichovské dohody a také hodnocení Edvarda Beneše. Spory způsobují, že na jedné straně je označován za zachránce národa, na straně druhé je považován za toho, kdo stejnému národu zlomil morální páteř. Za interpretacemi přijetí Mnichovské dohody jako chyby však velmi často stojí rozporuplné argumenty. Jedná se například o nevhodné srovnávání. V textech je mnohdy patrná zaujatost, díky které je snadnější odhalit, že jsou závěry podloženy problematickými předpoklady či interpretacemi. Na druhou stranu interpretování přijetí Mnichovské dohody jako správného rozhodnutí bývá doprovázeno pevnějšími argumenty. V bakalářské práci dojde k rozboru...
Mnichovský komplex a národní identita v českém samizdatu a tamizdatu
Kyselý, Milan ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Cílem této práce je odpovědět, proč je pro samizdatové a tamizdatové autory mnichovský komplex natolik zásadním problémem, nakolik mu přisuzují vliv na morální úpadek národa, do jaké míry se podle nich podílel na neschopnosti zabránit komunistickému puči v roce 1948, respektive selhání pražského jara, stejně jako na pasivní rezistenci během následné okupace. Ve své práci se tak snažím o historicko-kritický rozbor problému mnichovského komplexu v politickém myšlení disentu, respektive demokratického exilu. Metodologicky vycházím z výkladu historie politického myšlení Aloysiuse P. Martiniche a zároveň z koncepce symbolického centra Miloše Havelky. V úvodních částech práce se věnuji Mnichovské dohodě v historickém kontextu a interpretaci událostí vedoucích k Mnichovu v komunistické historiografii padesátých a šedesátých let, jež mají posloužit především k lepší orientaci v interpretačních přístupech jednotlivých autorů. Hlavní těžiště práce leží v rozboru publikací vybraných autorů zabývajících se mnichovskými událostmi. Jejich závěry zároveň konfrontuji s výkladem mnichovského komplexu od Jana Tesaře, jehož práci lze označit za vyvrcholení samizdatové diskuze na toto téma. Z rozborů je zřejmé, že nelze mluvit o jednotném definování nebo chápání mnichovského komplexu. Nejčastěji však bývá spojován s...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.